V neděli zemřela Zita Kabátová. Dožila se opravdu úctyhodného věku a zdá se, že do poslední chvíle byla čilá a plná života, jak jen je to v téměř sto letech možné. Byla to krásná a šarmantní dáma a velmi dobrá herečka. Přesto pro mě zůstala tak trochu zastíněna těmi prvorepublikovými hvězdami: rozpustilou Natašou Gollovou, cynickou Adinou Mandlovou, noblesní Hanou Vítovu i ikonickou Lídou Baarovou. Proč se tu tedy o Zitě Kabátové zmiňuji? Byla poslední ze zlaté éry filmu třicátých a čtyřicátých let. Poslední z doby, která na mě má přímo magické účinky. Uvědomuji si, že realita byla jiná a že meziválečné období jistě nebylo takové, jak se prezentovalo ve filmu. Přesto pro mě napořád zůstane symbolem elegance, dobrých mravů, velkých citů a šarmu ve všech podobách.
Mladé príma žáby se věnovaly trempingu a zamilovávaly se do svých mužných profesorů. Pak se za ně, po nějakém tom románku, vdaly a staly se z nich krásné elegantní ženy. Všechny měly nádhené souměrné sošné postavy na které šily luxusní róby v salonu u Podolské. Na tenis s obchodními partnery svého otce pak vždy chodívaly ve sportovních kostýmcích a doma se manželovi jistě nepoflakovali ve vytahaných teplákách jako já, ale měly nějaké slušivé domáci šaty. Večer se chodily bavit do podniku, kde hrála živá hudba a kde číšník oslovoval jejich protějšek "pane továrníku" či "pane velkostatkáři". Na domácí práce měly pomocnici, devče z vesnice, které k nim přilnulo a bylo jako součást rodiny. Byly hrdé a sebevědomé, nikdy se neprodávaly pod cenou. A o tom jak to měly s láskou snad netřeba psát.
Ano, už je to venku....jsem milovnice filmů pro pamětníky. A které že to mám nejraději: Adinu v Kristiánovi i jako Přítelkyni pana ministra, Cech panen kutnohorských, Hanu v Nočním motýlovi i Pytlákově schovance, Lídu v Dívce v modrém a Natašu prakticky ve všem: jako Evu co tropí hlouposti, v Hotelu Modrá hvězda i v Roztomilém člověku a jako Sirael na dvoře Rudolfa II byla také neodolatelná. Ale to rozhodně není všechno. Například Oldřich Nový mě dostával ve všech svých rolích (tedy krom těch vysloveně agitačních, jako třeba Hudba z Marsu).
No nic, nebudu plakat, vrátím se do trochu vulgární reality, kde "smyslná" znamená nahá, "sebevědomá" znamená arogantní a "šťastná" znamená zabezpečená. Já vím, tohle už trochu přeháním, skoro by se chtělo říci "přehrávám", ale takové už prostě my, dámy z filmů pro pamětníky, jsme. A ještě něco.....svůj kabriolet Aero 50 řídíme vždy v rukavičkách:)
Tak tedy sbohem staré zlaté časy.