sobota 5. listopadu 2011

Všechny bašty světa

     Jelikož krom toho, že rádi cestujeme, taky moc rádi jíme, chtěli jsme zavzpomínat na to nejchutnější, co nás na našich cestách potkalo.
řeznický krámek v Dominikánské republice
     Já osobně mám největší slabost pro kreolskou kuchyni, kterou jsme měli možnost poznat především v Dominikánské republice. Plantainy (tedy zeleninové banány) jsem znala už dřív a někdy je doma jako přílohu dělávám, ale v Santo Domingu je dělají s čokoládovou omáčkou a polévají s ní francouzské tousty. To byly ty nejlepší snídaně, kterých jsem se prostě nemohla nabažit (zvláště doplněné šťavnatými exotickými plody). Taky jsem tu ochutnala ten nejlepší cheese cake s papájovým přelivem (to je asi to vůbec nejlepší, co jsem kdy v životě jedla. Manžel říkal, že když jsem pozřela první sousto, úplně se mi změnily rysy v obličeji a asi jsem prožívala jakousi formu gastronomického orgasmu).
     Další božské zákusky pak byly: Sacher dort v hotelu Sacher ve Vídni, mexická verze baklavy Cafe Emir (spodek jako cheese cake, vršek jako baklava - mňam kombinace) a chilli zmrzlina s karamelem z palmového cukru v Phnompenhu. Určitě stojí za zmínku také báječná čokoláda v Oaxace (tu jsem na blogu už zmínila) a dezert, který jsme jedli v Mexiku (název se nám už vykouřil, myslíme že Marasqua....těsto jako na hořické trubičky, jen měkčí. Plněné tvarohovým sýrem Philadelphia a karamelem).
     Nejlepší plody moře jsme ochutnali v Kepu a v Sihanoukville v Kambodži. Velký talíř, plný tu krabů, jindy garnátů a chobotničky dělané na malém ohýnku na pláži... to prostě nemělo chybu. Asijské jídlo, konkrétně thajské, je zase největší slabostí mého manžela. Každé jídlo bylo vlastně taková malá slavnost.....tedy krom polévky Suki - tu nejezte je- li vám život milý. Ovšem ještě větším zklamáním pro nás bylo Pozole, tradiční mexická polévka, která podle nás chutnala jako voda ze dřezu plného špinavého nádobí (a to jsme tomuto pokrmu dali šanci hned dvakrát).
Chobotnice v Sihanoukville

ústříce červstvě vytažené z moře za cenu 10 ks za 25 centů:)

takto se suší malé krevetky na slunci, pak se z nich dělá krevetová pasta

pouliční prodavačka bašty v Bangkoku

Když budete jednou v Madridu, určitě si zajděte na večeři do této restaurace. Naprosto báječné tříchodové menu s láhví vína za 10 EUR....každý večer plno, spokojenost zaručena:)

Tomu se říká ve Španělsku a v Itálii "malá svačinka"

Když na Islandu do cukrárny, tak stylově
     V  Pařízi nás dostali ohromné saláty se vším možným a v Římě jsem neochutnali jediné jídlo, které by nebylo dokonalé. Manžel si liboval především při konzumování osobucca a já zase saltimbocy, oba jsem se oblizovali nad báječnou zmrzlinou plnou pistácií. Nejlepší pizzu jsem ochutnala v USA v řetězci Papa Gino´s.  Ve Španělsku nás zase dostala skvělá Iberijská šunka a mandlové cukrovinky.
V Indii bylo výborné všechno, ale jen první tři dny, pak mě dostala jakási forma "faraonovy pomsty" a do konce pobytu jsem se jí už nezbavila. Domů jsem se vrátila tak o pět kilo lehčí. I to se někdy stává.
     Jiný kraj, jiný mrav a hlavně jiná kuchyně. Není nic lepšího než jezdit, užívat si, poznávat.....a OCHUTNÁVAT svět:)
    

9 komentářů:

  1. skoro se tu oblizuju!
    tip na madridskou restauraci si určitě uložím - jednou tam chci jet navštívit Pedra Almodóvara, tak abych měla kam zajít při tom dlouhém čekání, než ho potkám..=D

    OdpovědětVymazat
  2. No, po této reportáži, naberu asi na váze! Jdu vybrakovat lednici:-) Jinak bych neodolala islandské cukrárně a Sachr dortu ve Vídni.Ano, ano přiznávám, jsem kavárenský povalovač! Hezký zbytek w.e.:-)

    OdpovědětVymazat
  3. Ivo, Lezarts, musím přiznat, že i mě při psaní a vzpomínkách na ty dobroty stékala slinka na klávesnici.
    Děkujeme za komentář a doufáme, že se vám podaří potkat nejen Almodóvara ale i nějakou příjemnou kavárnu:)

    OdpovědětVymazat
  4. Hmmm, ač jsem právě dovečeřela tak přesto nebo právě proto (dojídala jsem zbytky po dětech) jsem dostala hlad/chuť znova. Jsem na sladké, tak ty čokoládové omáčky, cheescaky, sachry podávané v islandské kavárně, to by byl sen! Hezkou neděli Čára .)

    OdpovědětVymazat
  5. (Nejen) po tomto příspěvku víme, že Island je jasná volba :) Ta cukrárna vypadá, že je někde u babičky doma, krása.
    Ty krevety poslat rovnou k nám...a těch čerstvých ústřic (za tu cenu)tak 30kg! :D
    Děkujeme!

    OdpovědětVymazat
  6. wow, tak teď své kuchařské umění považuju za ještě větší odpad než kdy předtím. a zároveň jsem vděčná, že si vařím sama, protože mít možnost jíst si takhle asi budu adept na zašití žaludku.

    OdpovědětVymazat
  7. Gastronomických skúseností máte dosť. Mne sa ešte na žiadnej dovolenke nepodarilo schudnúť, skôr naopak. Pritom som zažila aj krátkodobé žalúdočné potiaže, no môj organizmus sa s nimi veľmi rýchlo vysporiadal. Už som napísala aj v odpovedi u mňa, že pre mňa je na tomto blogu samá exotika.

    OdpovědětVymazat
  8. Děkujeme všem za milé komentáře.

    OdpovědětVymazat
  9. Jééé tá Islandská cukráreň.... môj sen

    OdpovědětVymazat

Oblíbené příspěvky