Už víc jak měsíc jsme nepřidali žádný příspěvek. Příčinou byla nejprve vleklá nemoc, později chronická lenost a jakási ztráta inspirace. Předvánoční období není z našich nejoblíbenějších. Těžko říct, je-li to způsobeno mým medvědím syndromem, který prožívám každou zimu, či nějakým komplexem z dětství/mládí, nebo prostě jen zatím nulovou existencí ratolestí se zářícími očky. Obvykle v tuto roční dobu mizíme někam za teplem, ale kvůli již zmíněné nemoci, jsme naši plánovanou cestu po Nilu odložili na neurčito a zůstali doma....bohužel tak trochu nepřipraveni a nevyzbrojeni nadšením ani tradicemi. Já osobně zažívám jakýsi druh vánoční deprese, způsobený především faktem, že na sklonku roku se člověk zpravidla ohlíží za uplynulým rokem a také za celým svým životem. Jelikož jsem člověk od přírody spíše sebekritický s občasnými sklony k pesimismu, tak veškerá sebezpytování a hodnocení sebe sama, navíc v patetické atmosféře vánočního šílenství, prožívám spíše negativně.
Tak že ve finále nemáme ani naklizeno, ani nazdobeno a stromeček taky chybí. Naštěstí napekly maminky, tak že nám nezbývá, než se zaobírat už jen obžerstvím a povalování na gauči.
Alespoň jsme před vánocemi stihli navštívit vánoční trhy, a to nejen v Praze, ale také v Drážďanech a zajít na koncert hudebního projektu Vivaldianno Michala Dvořáka a Jaroslava Svědceného, který měl úspěch jen u jednoho z nás.
Bohužel jsme také dva dny slzeli u televize při sledování pohřbu pana prezidenta.
Doufám, že nový rok začne ve veselejším a trochu kreativnějším duchu. Každopádně do něj přeju všem hodně štěstí a zdraví......:-)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Oblíbené příspěvky
-
O víkendu jsme absolvovali oslavu třetích narozenin syna našich přátel. Tyhle dětské oslavy nemusíme. Děti nemáme a cizí děti mi...
-
Kdyby se mě někdo zeptal, které město Evropy je podle mě nejkrásnější, nerozmýšlela bych se ani minutu. Krásu měst těžko poměřovat, je...
-
"Kambodža". Kdysi mi to znělo exoticky, vzdáleně, tak nějak upatlaně, ale zároveň i velmi přitažlivě. To se ale změnilo, teď ...
-
Jelikož se mi konečně podařilo udělat všechny zkoušky i zápočty, chtěla jsem to okamžitě oslavit nějakým povyražením (rozuměj: výletem)...
-
Madrid je fajn. Zajeďte si tam, stojí to za to. A když už tam budete, rozhodně se musíte mrknout do Prada (tedy do Musea del Prado). I ...
Už jsem si říkala, že jste nastoupili, nejméně na oběžnou dráhu, kolem Marzu. Uf, jste zde a s nohama na zemi.Jsem totiž už od začátku prosince v očekávání, zda bych mohla obveselit toto, jak se zdá u Vás nevlídné období. Stále na mě v atelieru, juká Vaše malá výhra. Její smutno, protože je tu sama, ostatní "odpoštily" ke svým majitelkám. Teď, už může být, spíš aktualitou na Vánoce v příštím roce(jejda nějak se to i nechtěně rýmuje). Pouze mi chybí adresa na kterou to doručit:-)Lze ji napsat na můj e-mail, který se nachází v komentářích kolem soutěže, "kde jsem byla na procházce. Jinak přeji, přežití v pohodě konec roku (to je zase pro mě nápor, neumím se radova na povel!) a velkou cestu kolem světa, ať si mám o čem číst, doma za kamny:-D
OdpovědětVymazatP.S.
Snad omluvíte ten zmateční dlouhopis?!
Jé, tak to jste mi udělala velikánskou radost a je mi moc líto mé osamělé, smutné výhry:)
OdpovědětVymazatAdresu hned napíšu a budu se moc těšit na překvapení.
Já Silvestra taky nezvládám, v toto roční období jsem jak se říká "marná":-)
Velice děkuji!!!!
já jsem to letos měla podobně (teda až na tu nemoc), jsem ráda, že je to za námi!
OdpovědětVymazatdo nového roku mám pro Vás zcela sobecké přání, a to hodně inspirace pro blogování=)
Děkujeme Ivo a vlastně totéž (a ze stejných důvodů) přejeme i vám. Vaši inspirace = naše radost (při čtení vašeho blogu).
OdpovědětVymazat