Předvánoční odmlka

     Už víc jak měsíc jsme nepřidali žádný příspěvek. Příčinou byla nejprve vleklá nemoc, později chronická lenost a jakási ztráta inspirace. Předvánoční období není z našich nejoblíbenějších. Těžko říct, je-li to způsobeno mým medvědím syndromem, který prožívám každou zimu, či nějakým komplexem z dětství/mládí, nebo prostě jen zatím nulovou existencí ratolestí se zářícími očky. Obvykle v tuto roční dobu mizíme někam za teplem, ale kvůli již zmíněné nemoci, jsme naši plánovanou cestu po Nilu odložili na neurčito a zůstali doma....bohužel tak trochu nepřipraveni a nevyzbrojeni nadšením ani tradicemi. Já osobně zažívám jakýsi druh vánoční deprese, způsobený především faktem, že na sklonku roku se člověk zpravidla ohlíží za uplynulým rokem a také za celým svým životem. Jelikož jsem člověk od přírody spíše sebekritický s občasnými sklony k pesimismu, tak veškerá sebezpytování a hodnocení sebe sama, navíc v patetické atmosféře vánočního šílenství, prožívám spíše negativně.
     Tak že ve finále nemáme ani naklizeno, ani nazdobeno a stromeček taky chybí.  Naštěstí napekly maminky, tak že nám nezbývá, než se zaobírat už jen obžerstvím a povalování na gauči.
Alespoň jsme před vánocemi stihli navštívit vánoční trhy, a to nejen v Praze, ale také v Drážďanech a zajít na koncert hudebního projektu Vivaldianno Michala Dvořáka a Jaroslava Svědceného, který měl úspěch jen u jednoho z nás.
Bohužel jsme také dva dny slzeli u televize při sledování pohřbu pana prezidenta.
     Doufám, že nový rok začne ve veselejším a trochu kreativnějším duchu. Každopádně do něj přeju všem hodně štěstí a zdraví......:-)