pátek 30. prosince 2011

Vánoční Vyšehrad

     O vánočních trzích v Německu jsme už psali....a co vánoční trhy v Čechách? Letos jsme byli na Vyšehradě a na náměstí Jiřího z Poděbrad. Pochopitelně nelze porovnávat tyto trhy, jelikož ty drážďanské mají dlouhou tradici, zatímco například na Vyšehradě jsou trhy vlastně novinkou.
Vyšehrad je krásné a magické místo, tak že už jen projít si potemnělým vyšehradským hřbitovem a pokochat se pohledem na kostel či rotundu Sv. Martina je příjemná kratochvíle, ale ten vánoční duch mi tam prostě nějak chyběl. Byly tam vlastně jen dva velké kulaté stany. V jednom bylo občerstvení a v druhém improvizovaná tržnice ve které se prodávaly víceméně rukodělné výrobky. Celé to bylo velmi malé a prošli jsme to ani ne za pět minut, i lidí tu bylo pomálu. Krom dvou "šapitó" bylo na Vyšehradě ještě podium na kterém soutěžili děti v přednesu básniček, jakási věštírna a obcházeli tam - no řekněme - kejklíři na chůdách. Postrádala jsem tam ale vánoční atmosféru. Celé mi to přišlo spíš jako oslava MDD, nebo nějaký jarmark, než jako vánoční trh. Zklamáním pro mě ovšem bylo občerstvení. Stánek se šneky, který byl na webu vyšehradských trhů prezentován jako: "tradiční staročeské občerstvení" byl ovšem z nějaké francouzské restaurace, tak že šneci byli upraveni s tradičními francouzskými omáčkami. Navíc jeden šnek stál 25 Kč, a to se mi zdá na stánek s občerstvením přecijen trochu moc. Chutní ale byli, to zase jo:-)






Slavínská krypta byla otevřena jen do 16h, což jsme nevěděli, ale alespoň jsme se prošli po hřbitově.
Pak jsme se ještě stavili na náměstí Jiřího z Poděbrad. Tam bylo sice taky jen asi 10 stánků, ale už jsme tam alespoň našli ten tradiční vánoční sortiment. Nejlepší byl stánek se spoustou sušenek různých barev, chutí a vůní (nejlepší byly limetkové a malinové). Zaujal nás také stánek, kde se pán snažil dělat vafle, ale zřejmě měl nějakou nevhodnou pánev, tak že se mu celá zalepila těstem, a on se místo obsluhování zákazníků marně snažil dostat těsto z vaflovací pánve dolů. Nevypadalo to moc lákavě a bylo mi pána upřímně líto.




     To, co mě ale na vánočních trzích v Praze opravdu zklamalo, byl svařák. Teplé víno s kolečkem citronu, které skořici vidělo tak maximálně z rychlíku a balíček baleného cukru do kávy, to věru není moje představa pravého svařáku. Když jsem se pana prodavače zeptala jesli je to svařák, nebo jen ohřáté víno, zatvářil se jako bych ho snad z něčeho křivě obvinila. "No jistě že je to svařák pani.".....Ne, to vážně nebyl svařák!
     Bohužel na Staroměstském náměstí jsme nebyli, tam jsem už manžela nedostala. Vzhledme k tomu, že jsme tuto návštěvu vánočních trhů absolvovali již začátkem prosince, dá se předpokládat, že později před vánoci, se to možná více "rozjelo". Každopádně já dávám.....tak pět hvězdiček z deseti a doufám, že se s tím svařákem příští rok polepší:-)

středa 28. prosince 2011

Drážďanský advent

      Je to taková naše malá, a nutno říct že asi jediná, vánoční tradice. Máme to do Drážďan co by kamenem dohodil, tak že nezajet si tam na vánoční trhy,  by byl skoro hřích. Jelikož řídí povětšinou manžel, je tato tradice oblíbená hlavně mnou:-). Letost tomu nebylo jinak.
A jaká je letošní bilance? Tři svařáčky, jeden vánoční vaječný punč, výborná novinka - teplé vánoční pivo - a vše konzumované z krásných keramických vratných hrnečků (žádný horký beztvarý plastový kelímek, který pak v našich krajích povětšinou končí valející se na zemi). Dále pak maxi porce skvělých teplých kaštanů, již obligátní každoroční porce žampionů s kysanou smetanou (zdlábnutá napůl s manželem) a jako dezert veliká, převeliká vafle s teplými třesněmi a šlehačkou.
Manžel si letos místo tradiční klobásky dal kus vola a moc mu chutnal:)
O ovoci  v čokoládě a dalších výborných drobnostech se raději nebudu už ani zmiňovat.

     Atmosféra byla skutečně vánoční. Nenarazili by jste tu na jediný stánek, který by prodával něco jiného než dobroty, nebo produkty s vánoční, či zimní tématikou. Spoustu pouličních hudebníků (u mě vedli bubínkáři), spoustu tlachajících popíjejících hloučků, odevšaď se linoucí omamné vůně (spouštěcí můj slintací reflex tak bezpečně, jako bych byla bernardýn doktora Pavlova), světla  a dekorace nezaměnitelně upozorňující na blížící se vánoce a mumraj kam jen oko dohlédne. Nutno s jistou dávkou nadsázky  podotkout, že tu byl trochu problém narazit na Němce, zato čeština zněla ze všech stran:-)
Je to tak trochu šílené, ale tak nějak mají prostě vánoční trhy vypadat a cena 2 EUR za svařák (opravdu skvělý svařák) je více než akceptovatelná. Jen malá poznámka "pod čarou": četla jsem, že v některých německých městech se na adventní svařák dělají konkurzy a jen ti nejlepší získají šanci prodávat ho na vánočních trzích. Je to vážně poznat.
     Letos jsme tu sice nenašli náš oblíbený stánek s rybami a plody moře (tak že na vánoce žádný uzený úhoř nebyl) a taky jsme zapomněli koupit drážďanskou tradiční štolu, ale i tak to bylo fajn a navíc máme zase jeden drážďanský hrneček do sbírky:)
     Nám se drážďanské vánoční trhy prostě líbí...tak zas příští rok!





úterý 27. prosince 2011

Předvánoční odmlka

     Už víc jak měsíc jsme nepřidali žádný příspěvek. Příčinou byla nejprve vleklá nemoc, později chronická lenost a jakási ztráta inspirace. Předvánoční období není z našich nejoblíbenějších. Těžko říct, je-li to způsobeno mým medvědím syndromem, který prožívám každou zimu, či nějakým komplexem z dětství/mládí, nebo prostě jen zatím nulovou existencí ratolestí se zářícími očky. Obvykle v tuto roční dobu mizíme někam za teplem, ale kvůli již zmíněné nemoci, jsme naši plánovanou cestu po Nilu odložili na neurčito a zůstali doma....bohužel tak trochu nepřipraveni a nevyzbrojeni nadšením ani tradicemi. Já osobně zažívám jakýsi druh vánoční deprese, způsobený především faktem, že na sklonku roku se člověk zpravidla ohlíží za uplynulým rokem a také za celým svým životem. Jelikož jsem člověk od přírody spíše sebekritický s občasnými sklony k pesimismu, tak veškerá sebezpytování a hodnocení sebe sama, navíc v patetické atmosféře vánočního šílenství, prožívám spíše negativně.
     Tak že ve finále nemáme ani naklizeno, ani nazdobeno a stromeček taky chybí.  Naštěstí napekly maminky, tak že nám nezbývá, než se zaobírat už jen obžerstvím a povalování na gauči.
Alespoň jsme před vánocemi stihli navštívit vánoční trhy, a to nejen v Praze, ale také v Drážďanech a zajít na koncert hudebního projektu Vivaldianno Michala Dvořáka a Jaroslava Svědceného, který měl úspěch jen u jednoho z nás.
Bohužel jsme také dva dny slzeli u televize při sledování pohřbu pana prezidenta.
     Doufám, že nový rok začne ve veselejším a trochu kreativnějším duchu. Každopádně do něj přeju všem hodně štěstí a zdraví......:-)

Oblíbené příspěvky