Vánoce na Mekongu, aneb na návštěvě u Khmérů

     "Kambodža". Kdysi mi to znělo exoticky, vzdáleně, tak nějak upatlaně, ale zároveň i velmi přitažlivě. To se ale změnilo, teď mi to zní stejně povědomě, jako když vyslovuji jméno ulice ve které bydlím, či svého rodného města. Může se to zdát trochu přehnané, přitažené za vlasy, ale je to tak. Kambodža mě už nikdy nenechá chladnou a kdybych se vyžívala v patetickém vyjadřování, jistě bych řekla, že jsem tam nechala kousek srdce. Proč je Kambodža tak úžasná? Ze spousty důvodů.
     Návštěva Kambodži je směsí všeho, co pro nás dělá cestování skutečně atraktivním. Máme rádi akci, ale i odpočinek, a Kambodža to umí naprosto dokonale vyvážit. Přiletěli jsme do Bangkoku a do Kambodži se dostali přes přechod Poipet. Zemi jsme tedy prozkoumali od severu k jihu.
Sever, tedy konkrétně Siem Reap, pro nás znamenal poznávání historie a kultury. Chrámová oblast Angkor mě naprosto uchvátila a mít víc času, vydržela bych tam klidně měsíc (nebo půl roku). Centrální část pak byla ztělesněním dobrodružství, okořeněná zdáním nebezpečí (ale to jen díky Phnompenhu). Zde by bylo asi na místě zmínit, že jak moc se nám líbila celá Kambodža, tak málo se nám líbilo její hlavní město, odtud jsme hodně rychle utekli. Jih pak byl o té odpočinkové části, válení se na pláži, užívání si pozornosti uhihňaných křehkých kambodžanek (opravdu tu pozornost nevěnovali jen manželovi, i když jemu hlavně, ale část jsem si jí ukořistila i já) a další klasické dovolenkové radosti.

     Většina obyvatel Kambodži jsou Khmérové budhistického vyznání a skoro 50% obyvatelstva je ve věku do 15ti let. Gramotnosti ovšem dosahuje jen asi 70% lidí. Je celkem snadné domluvit se anglicky, ale byla  i místa kde jsme nemohli sehnat nikoho kdo by rozuměl. Všichni se ovšem vždy snažili (pomocí rukou, nohou, gest) nám pomoci. Lidé jsou neobyčejně ochotní. Například....strážník nám volá taxíka vysílačkou, když nemůžeme žádného sehnat a pak za námi běží s batohem, který jsme si zapoměli v restauraci. ....nebo....Když nám v mopedu došel benzín, kolemjedoucí mopedista svezl manžela k "pumpě" (stánek s lahvemi od coca coly naplněnými benzinem), ale peníze za odvoz si nevzal. V tak velice chudé zemi je to neuvěřitelné. V Kambodži je nejnižší kriminalita ze všech asijských zemí a navíc tu lidé nejsou "zkažení" masovým turismem. Jsou místa na Zemi, a bohužel i v Asii,  kde místní vidí v turistech jen rychlý a snadný zdroj peněz a nechají si zaplatit i to,  když se třeba jen zeptáte na cestu. V Kambodži to tak není, lidé jsou v mnohém velmi nezištní, až nás to někdy vysloveně překvapilo. Například hned na začátku cesty jsem omarodila (asi z klimatizace v hotelu v Bangkoku). Druhou noc v Siam Reapu manžel rychle usnul a já nemohla spát, strašně mě bolelo v krku a neměla jsem vodu, tak jsem se v noci vypotácela ven. Nějací kluci mě potkali a ptali se jestli něco nepotřebuju. Říkám, že mi není dobře a sháním nějakou balenou vodu.- Kde bydlíte a jaké číslo pokoje máte? Tak se tam vraťte a my vám ji doneseme.- Za pět minut klepali na dveře s velkou láhví. Jasně že jsem jim nechala něco od cesty, ale neřekli si.

     Někdy to vypadalo skoro tak, jako by na nás místní dávali pozor, aby se nám nic nestalo. Dokud sem totiž budou jezdit turisté a budou se tu cítit bezpečně a spokojeně, tak sem pochopitelně přinesou i peníze, a to si zde uvědomují víc než kdekoli jinde.
     I přesto, že řada kambodžanů ovládá jen několik slovíček v angličtině, vždy s nimi byla úžasná legrace. Rádi vtipkují a nutno říci že velmi často na náš účet ( inu byly jsme mezi nimi něco jako dva Guliverové v zemi trpaslíků). Když třeba chtěla drobná masérka, neznalá angličtiny, zhodnotit moje tělo (jen v rámci masáže, s ohledem k tomu, že ona vážila tak 40 kg a nedosahovala mi ani po prsa), řekla prostě: "Madam mňam, mňam" ....a bylo jasno:-)  Dělají si ale legrácky i mezi sebou. Je to nakažlivé a kupodivu velice blízké našemu smyslu pro humor.
     Kambodža je z našeho pohledu velmi levná. Rádi dobře jíme a tady jsme si užili exotického ovoce, asijských jídel, plodů moře (na kraby jedine do Kepu) i celkem ucházejícího piva a koktejlů. Je snadné cíti se tu opečovávaný. Celé pobřeží v Sihanukville je poseto pohodlnými vypolstrovanými lehátky a slunečníky za jejichž použití nemusíte platit, prostě si jen budete občerstvení kupovat v restauraci, ke které patří. Neustále tu navíc obcházejí pouliční prodavači s pamlsky a nápoji za pár rielů, či vás za babku skvěle namasírují, nebo vám ošetří spálená záda čerstvými listy aloe vera. Když už se vám nechce lenošit, můžete se jít například potápět (viditelnost ale nebyla nic moc), nebo na trek do džungle. No a večer se tu paří stejně dobře jako všude jinde:)

     Vzhledem k minulosti Kambodži, kdy levicoví Rudí Khmérové v čele s Pol Potem dokázali během 4 let své vlády zlikvidovat víc jak 2 miliony obyvatel (převážně intelektuály a městské obyvatelsto) je snadné pocítit jakousi podobnost či spojitost s naší republikou. Československo-Kambodžské vztahy byly vždy nadstandardní, vždyť v 60. letech jsme Kambodži poskytly hospodářskou pomoc, která ji krom jiného také dopomohla k získání nezávislosti. Můj manžel má navíc osobní spojení s Kambodžou díky své babičce, která měla v 60. letech na bytě (sice jen krátkou dobu) syna kambodžského krále, nyní již současného krále, Norodoma Sihamoniho, který v té době v Československu studoval tanec. Manželova maminka pak měla na své svatbě jako "něco půjčeného" vzácnou brož od královny, matky Sihamoniho.

     To je jen několik málo důvodů, proč máme tak rádi Kambodžu, vůbec jsme se nedostali k tomu, jak je tam krásná příroda, národní parky, slavnosti, nádherné apsary a spousta dalších věcí. O tom třeba zas někdy příště.