středa 15. února 2012

Na pomezí Evropy a Asie

     Kdyby se mě někdo zeptal, které město Evropy je podle mě nejkrásnější, nerozmýšlela bych se ani minutu. Krásu měst těžko poměřovat,  je to pochopitelně věc veskrze subjektivní, ale je jedno město, které podle mě převyšuje ostatní nejen rozmanitostí památek, čistotou ulic, ochotou a pohostiností svých obyvatel, ale především atmosférou. Navíc je oproti takovým metropolím jako Paříž či Londýn o poznání levnější.  Je to Istanbul, město ležící částečně v Evropě a částečně v Asii, brána orientu.
     Zatímco jiná turisticky atraktivní města, předchází často až přehnaná a nabubřelá pověst o jejích krásách, tak že když tam přijedete, očekáváte skoro zázrak, Istanbul si v tomto směru nekladné žádné velké ambice.  Jak vás může překvapit například Eiffelova věž, když už jste jí před tím stokrát viděli ve filmech, nebo na fotkách a navíc je poseta tisícem turistů a čeká před ní dlouhá fronta.  Pozor, tím nechci říct, že by Eiffelovka nestála za to, chci jen říct, že příliš velká očekávání můžou předcházet následnému zklamání. Od Istanbulu nic moc nečekáte a on vás příjemně překvapí, na to dám hlavu:-)






































     Historie Istanbulu (Cařihradu, Konstantinopole či Byzantionu) sahá až do antiky a je to vidět. Na každém kroku potáte mešitu, palác či katedrálu. My jsme za pět dnů pobytu stihli bohužel pozkoumat jen malou část města, ale ty nejaktraktivnější místa, která prostě nikdo nesmí při návštěvě Istanbulu vynechat jsme prošli. Tak tady jsou:
     Palác Topkapi býval sídlem osmanských sultánů, teď je to v podstatě muzeum, kde se můžete seznámit s životem, který zde před mnoha staletími zdejší obyvatelé vedli, můžete navštívit například klenotnici plnou úžasných skvostů, původní kuchyni, sultánovu mešitu a hlavně si nenechte ujít nádherný harém.
Nádherná katerdrála Hagia Sofia s ohromnou kupolí a zdmi pokrytými spoustou krásných mozaiek byla původně vystavena jako křesťanská bazilika. Později byli přistavěny minarety a katedrála byla přestavena na mešitu. Každopádně je zde jasně patrný mix obou náboženství. V současnosti slouží üž jen jako muzeum.
Naproti katedrále stojí Modrá mešita, uvniř už prostší, ale také krásně zdobená s měkoučkým kobercem a ohromnými lustry zavěšenými proklatě nízko (vzhledem k rozloze mešity).



         K pompéznímu sídlu Dolmabahce na břehu Bosporu dojedete tramvají. To je mimochodem nejlepší a velmi snadný způsob přepravy ve městě. Platíte při vstupu na nástupiště (procházíte turniketem) a pak už je jedno jak daleko jedete. Dolmabahce vám možná trochu připomene okázalost barokních zámků, jako například Schonbrunn, ale s ještě větším množstvím zlata a zdobnosti.  Na to já moc nejsem, ale bohatě zdobená budova rozlehlého empírového paláce umístěná na břehu vody určitě stojí za prohlídku.
Já osobně byla naprosto u vytržení z Jerebatanských cisteren. Obrovská podzemní zásobárna vody z 6. století s třistatřicetišesti krásnými, často zdobenými sloupy je magické místo. Prohlédněte si hlavu medúzy a poseďte u kávy. Mě to nadchlo.


     Obrovské tržiště s názvem Velký bazar je jen jedno z mnoha ve městě. Jsem na šperky docela vybíravá, ale tady jsem nenašla jediný, který by nebyl úžasný, originální, skvostně propracovaný, no zkrátka který by se mi nelíbil. Je na vás jeslti si troufnete kupovat šperky na tržnici, ale podívat se prostě musíte. Kdo je na šátky a šály jako já, tak si tu taky přijde na své:-)
Jeslti vám zbude den navíc, určitě se běžte podívat do zdejšího Archeologického muzea. Jsou tu jedny z nejzajímavějších sbírek světa, například socha Alexandra Velikého, mozaiky z Babylonu, Alexandrův sarkofág, maketa Trojského koně a další množství soch a nálezů. Nás návštěva muzea příjemně unavila, tak že na závěr našeho pobytu jsme zašli do Hammamu. Nikoli do toho určeného turistům, kam místní turistické agentury organizují zájezdy, ale do obyčejného místního. Byli tam samí chlapi, které jsme přes den potávali na ulici - zelinář, automechanik (hammam byl totiž kousek od místa kde jsme bydleli). Postupně se všichni vytratili a nechali nám prostor. Nebudu vám to popisovat, ale hammam je slast. Prostě si tam zajděte a uvidíte. Turci zkrátka vědí co je pro ně dobré.


     Je to sice už asi 3 roky co jsem byli v  Istanbulu, tak že si už nepamatuji v které restauraci nám chutnalo, ale můžu doporučit úžasný a velmi útulný dřevěný hotel kousek od Modré mešity s názvem Deniz Konak. Cena byla akceptovatelná, na recepci byli většinou studenti, velmi ochotní konverzovat a poskytnout nám tipy na nejlepší restaurace a hospůdky, a na střešní terase se podávala snídaně, ale jídelna byla otevřená non stop, tak že i po návratu z výletu jste si mohli dát kafe a sušenku  (samoobsluha).

     Město bylo neuvěřitelně čisté, na zemi nenajdete jediný papírek, či vajgl. Všude jsou metaři kteří neustále píglují ulice. Tady by bylo asi na místě podotknout, že v Istanbulu jsme nebyli v létě, ale v zimě, tedy o vánocích. Možná proto se nám tam tak líbilo, jelikož turistů bylo zřejmě  o poznání méně než v sezóně (ale to nedokážu posoudit). Nikdy nezapomenu jak jsme si na poloprázdných čistých širokých ulicích dávali štědré porce teplých kaštanů z pojízdných stánků, jak jsme posedávali nad mátovým čajem s piniovými oříšky v malých broušených sklínách,  nebo když jsme si u místního zelináře za babku koupili asi 3 kila naprosto skvostných mandarinek čerstvě utržených, ještě se zelenými lístečky ze stromu. Také se nám stalo, že nás majitel místní restaurace (na první pohled kápo čtvrti) pozval na čaj. Když jsme odmítli, tak se do nás pustil, že jsme nezdvořilí, tak že jsme nakonec svolili, seděli uvnitř restaurace sami s jeho kumpány a nechali se asi hodinu zpovídat a hostit čajem a pistáciemi. Prostě jsme ho jen zajímali a chtěl se o nás něco dozvědět.
     Na závěr už jen dodám, že pokud jste milovníci koček, připravte se, že tady potkáte ty nejkrásnější exempláře s huňatou leskou srstí a mohutnou postavou. Koček tu je spousta, jedna byla dokonce i v Hagia Sofii, tak že se zdá že Turci jsou kočkomilci.....tak jako my.

9 komentářů:

  1. Jako milovnice koček a orientální architektury bych se tam ráda podívala:)

    OdpovědětVymazat
  2. Opět krásný a lákavý výlet!
    Kočky miluji, ale jsem alergická, ještě, že Angelika, markýza Andělů nebyla:-D

    OdpovědětVymazat
  3. Milé milovnice koček, děkuji vám za komentář.

    Lezarts, ty kočičky ke mě byly podstatně přítulnější než k Angelice (přitom jsme si s Angelikou tak podobné:-)hihi:-)

    OdpovědětVymazat
  4. Ach jo! Jsou místa, která mě nikdy nelákala k návštěvě, ale vy mi to trvale vymlouváte... :)) Musím uznat, že Istanbul vypadá úžasně. Musel to být krásný výlet.

    Hezký večer, zdraví Lenka.

    OdpovědětVymazat
  5. Dobrý večer Lenko, to je ale příjemná výtka. Děkuju. Vynasnažím se vymlouvat dál:)))

    OdpovědětVymazat
  6. V mém cestovatelském zápisníčku tohle poutavé místo má svůj záznam (zatím v nesplněných snech). Zatím se pohybuju spíš v "rovinách Evropy", a i když se třeba Paříž hodně přeceňuje, stejně ji mám ráda (a hlavně - máme tam tetu) ;-).
    Přeju moc krásnou neděli.
    Vivi

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jojo přesně, Paříž může být jakkoli přeceňovaná, stejně je to PAŘÍŽ.....a že nechám pařížskou tetičku pěkně pozdravovat:))))

      Vymazat
  7. Jela bych hned! Jenom ještě musím vybrousit trošku turečtinu .)

    OdpovědětVymazat

Oblíbené příspěvky