Amaretky jsou cukroví s mandlovým likérem. Navrchu pevné až tvrdé, ale uvnitř křehké. Miluji je. A Amaretti Virginia jsou obzvláště lahodné. Někdy si je i namočím do kávy. Amaretky jsou moje nová láska:-). Jestli má někdo tip, kde se u nás dají koupit, tak sem s ním. Díky předem.
neděle 22. července 2012
Amaretka, moje nová láska
Měla jsem snahu přivézt z Itálie nějakou typicky italskou pochoutku na ochutnání kolegům do práce. Objevili jsme něco s názvem Amarettes Virginia a jelikož to bylo "made in Italy" a manžel říkal že to zná, že je to moc dobré, tak jsme to koupili. Jedno balení pro naše a jedno do práce. Jenomže když jsem po dovolené šla první den do práce, tak jsem amaretky zapomněla doma, druhý i třetí den také a čtvrtý den se pocit zbytečnosti takového opožděného dárku a zvědavosti jak takové amaretky chutnají spojil v nějakou mě neznámou sílu, která balíček otevřela, udělala kávu a přinutila mě tři kousky ochutnat. Od té doby si dávám každý večer ke kávě jednu až dvě amaretky a děsím se momentu kdy mi dojdou.
Amaretky jsou cukroví s mandlovým likérem. Navrchu pevné až tvrdé, ale uvnitř křehké. Miluji je. A Amaretti Virginia jsou obzvláště lahodné. Někdy si je i namočím do kávy. Amaretky jsou moje nová láska:-). Jestli má někdo tip, kde se u nás dají koupit, tak sem s ním. Díky předem.
Amaretky jsou cukroví s mandlovým likérem. Navrchu pevné až tvrdé, ale uvnitř křehké. Miluji je. A Amaretti Virginia jsou obzvláště lahodné. Někdy si je i namočím do kávy. Amaretky jsou moje nová láska:-). Jestli má někdo tip, kde se u nás dají koupit, tak sem s ním. Díky předem.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Oblíbené příspěvky
-
.....že už nejsem familie, ale sólistka. Už je to skoro tři čtvrtě roku. Život se zase pomalu vrací do "normálu", dá-li se to tak ...
-
Loni jsem k narozeninám od manžela dostala opravdu speciální dárek. Něco, co jsem si už velmi dlouho přála, ale myslela jsem, že to nik...
-
Letenky na dovolenou jsou zakoupeny a nám teď nezbývá než se půl roku těšit, plánovat a připravovat naše vánoční dobrodružství. Tentokr...
-
V září budeme mít čtvrté výročí svatby (což je prý květinová svatba). Přemýšlím, jak výročí oslavit. Jistě, nabízí se jednoduché řešení...
-
V tom, kdo je nejlepší český muzikant, jsem vždycky měla naprosto jasno. Jedna kapela, jeden hudebník pro mě byli vždy naprosto nejlepš...
závislost je strašná věc, ani ochutnat bych je nechtěla :))
OdpovědětVymazatKdybych věděla jak to dopadne, raději bych je rozdala sousedům:-)))
VymazatMňam.. a už je to tu zas - vždycky, když na nějakém blogu narazím na nějaké dobře vypadající jídlo či pochutinu, začnou se mi sbíhat sliny. :D Dnes to přišlo z nečekané strany... ;)
OdpovědětVymazatZ nečekané strany? Já myslím, že jsme největší mlsouni na světě, tak že přesto že náš blog není zaměřený na jídlo, tak jsme minimálně fanoušci jídla:-)
VymazatDíky za komentář.
Právě jsem dosnídala - vydatně, ale přesto bych si jednu amaretku dala. Nicméně jsem se pousmála, jak jste zapomínala - to je prostě klasika, i já toto znám ;)
OdpovědětVymazatNo to se tak někdy schumelí, že jo:-)
VymazatDíky za komentář Petro.
Tak teda - tohle bych ještě taky měla vyzkoušet, než se z tý Itálie odstěhuju. Ale problém je, že co kraj, to jiné typické mlsání. Tady v Toskánsku jsou to například tvrdé mandlové sušenky, které se namáčejí do alkoholu (jakési sladší víno) a ty musím pravidelně vozit své mamce. Může se po nich utlouct:-)
OdpovědětVymazatJo jo, ty tvrdé sušenky znám, ale ty se opravdu musí namáčet, ty jsou hodně tvrdé. Ale tyhle Amaretky, to je uvnitř křehké a lahodné, to určitě vyzkoušej.
VymazatNejsem si jistá jestli jsme je koupili v Toskánsku nebo Lombardii.
Díky za komentář Lucie:)
vypadá to moc dobře.
OdpovědětVymazat