středa 8. srpna 2012

Příjezd do Toskánska


     Před časem jsme se vydali na dovolenou do Itálie a svou cestu dokumentovali na blogu. Posledních pár dní jsme ale nestihli zaznamenat, což nebyl jen zádrhel časový, ale také důsledek soustavného pobytu na přímém slunci, který lehce otupil činnost naší šedé kůry mozkové. Takže bych se tu dnes ráda ještě vrátila k naší červencové cestě. 
     Tak se nám nějak zdálo, že už těch bazilik, středověkých chrámů a renesančních paláců bylo trochu moc a navíc bylo v tu dobu v Itálii opravdu velké vedro, tak jsme si udělali krátký oraz na břehu jezera.  Ubytovali jsme se v malém kempu ve stařičkém miniaturním karavanu.            
Jezero Lago Trasimeno je čtvrté největší v Itálii a je zde množství slakovodních velice chutných ryb. Koupání v jezeře je ale téměř nemožné. Nejen že voda byla horká jako čerstvé cappuchino, ale navíc jsme dopochodovali málem do poloviny jezera a pořád jsme nebyli namočení víc než po kolena. No nakonec jsme se i trochu smočili, ale to už jsme byli opravdu pěkný kus od břehu.



Večer jsme zašli na báječnou večeři do blízkého městečka Castiglione del Lago. Doporučili nám restauraci Mona Lisa na náměstí, kde se vaří hlavně sladkovodní místní ryby podle tradičních receptur. Byla to opravdu bašta. Navíc probíhala ve městě zřejmě nějaká oslava. Průvod v renesančních kotýmech pochodoval někdy kolem jedenácté večer za zvuku bubnů, tamburín a dobových muzikantů úzkými uličkami města, nechyběli ani rytíři, ale hlavně asi osm vlajkonošů, kteří předvedli opravdu pěknou sestavu. Metali vlajkami do vzduchu, pak je zase chytali, točili jimi všelijak kolem svých těl, podobně jako rokenrollový tanečník svou partnerkou. Byla to příjemná podívaná,  jen mě překvapilo, že účastníků průvodu, bylo podstatně víc než přihlížejících.
     Po lenošení u jezera jsme další den už vyjeli do Toskánska. Myslela jsem, že ani nepoznám rozdíl mezi Umbrií a Toskánskem, ale byl patrný na první pohled. Krajina se nám změnila před očima. Přibylo malebných údolíček, smíšených lesů, vinic a i malých políček. Krajina se stala velmi různorodou a projíždět jí byla opravdu nádhera. 
Namířili jsme si to do Sienny, ale před tím jsme se stavili na oběd na nějaké ekofarmě uprostřed polí. Ten luxus nás opravdu překvapil. Jídlo bylo nepřekonatelné a domácí víno opojné. Další cestování se díky tomu pro mě stalo velmi náročnou disciplínou:)....ale o tom třeba zas někdy příště.





6 komentářů:

  1. Dobrý den, máte krásné fotky, budu Vaším pravidelným čtenářem. Díky za návštěvu u mne!
    Přeji hezký večer. Monika :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji. Mě se u vás taky zalíbilo. Zajímají mě hlavně tipy na výlety a cestování vůbec....teším se že se budeme "vídat"...:-)

      Vymazat
  2. Krásně v Toskánsku muselo být :-)
    Já toho letos moc nenacestuji a tak moc ráda čtu příspěvky z cest a prostřednictvím nich i já jako bych tam byla ;-)
    S Vámi se cestuje moc krásně !

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkujeme Ilono, jsme moc rádi, že se vám naše příspěvky líbí. Budeme se těšít, že se s námi v prosinci vydáte i do Vietnamu:-)

      Vymazat
  3. Díky za italskou reportáž, krásné fotky, zajímavé informace. Mám velkou chuť vypravit se také...snad příští léto. Krásný den!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já mysím, že Itálie nemůže zklamat (zvlášť Toskánsko).
      Akorát že to chce už začít šetřit:-(

      Vymazat

Oblíbené příspěvky