pondělí 27. února 2012

Návrat do budoucnosti

     Mám velkou slabost pro dokumenty, předevšm z oblasti historie (například velice povedená je série Hitlerovi muži), ale také cestopisy a životopisy. Mezi mé nejoblíbenější kousky ovšem patří časosběrné dokumenty Heleny Třeštíkové...Manželské etudy, Manželské etudy po dvaceti letech, Marcela, René, Katka. 
     Dnes jsem si na filmy Heleny Třeštíkové vzpoměla, když jsem na stránkch Reflexu viděla fotky Bobbyho Neela Adamse s názvem Age maps. Spojil dohromady dvě fotografie z různých období života jednoho člověka. Dobu jejich vzniku často dělí i desetiletí. Na jeho webu se ale nezaměřujte jen na Age Maps, i ostatní jeho práce jsou zajímavé a častokárt šokující. Já, jako milovnice Kambodži, zmíním projekt Zlomená křídla, který představuje objeti nášlapných min z Kambodže a Mosambiku. Nášlapné miny jsou v Kambodži stále veliký problém, mezi lety 1979–2002 bylo v Kambodži zraněno 40 000 lidí a 18 000 bylo zabito.

     
     Ještě zajímavější na toto téme je ovšem projekt Back to the Future (tedy Návrat do budoucnosti) Argentninské fotografky Iriny Werning. Ta se nespokojila jen s obličeji, ale nastylizovala celou postavu v duchu původní fotografie a to včetně oblečení a prostředí, častokrát až do nejmenších detailů.
      A do třetice se podíváme na dva různé lidi. Německá fotografka Frauke Theilking se ve svém projektu Generace věnuje rodičům a jejich dětem. Nejen že je zbavila všeho, co by mohlo rozptylovat pozorovatelovu pozornost, tedy líčidel, či brýlí, ale navíc je svlékla a postavila před šedou zeď.
Podobnost není čistě náhodná.




















     A na závěr už jen jedna úvaha: Proč mám ráda časosběrné dokumenty?  Asi ze stejného důvodu proč jiní sledují realityshow, jsem zkrátka voyaer:-)
Nutno doplnit že se všemi zmíněnými umělci jsem se seznámila díky Reflexu.

9 komentářů:

  1. Super prispevek! Taky miluju casosberne dokumenty , taky Trestikovou. Ruzne premeny lidi apod. Asi mam stejnou "uchylku" jako ty :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to jsem ráda, že v tom nejedu sama:-)
      Ale musím se přiznat že v poslední době jsem si oblíbila i jednu reality show...."Experiment kolonie".

      Vymazat
  2. Téma, které mě brnklo na správnou notu! Ráda se občas probírám tou trochou foto, co zbylo po prarodičích. A je zajímavé je porovnávat s foto našich dětí. Myslím, že na rčení" jak chápat budoucnost, když neznáme svojí minulost", je určitě hodně pravdy.
    Moc zajímavé téma i foto.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky za komentář. To jsem ráda, že se článek líbil. Taky miluju staré fotky, ale mám jich také zoufale málo. Až mě napadlo, že se pokusím natočit nějaký časosběrný snímek o naší rodině. To by taky mohlo být zajímavé, ne? :)...ale je to běh na dlouhou trať.

      Vymazat
  3. Ano ano ano, nemohu než souhlasit, tohle mám taky ráda. K tomu rodokmeny, srovnávání, hledání spojitostí a podobností, "linku osudu"... ach. :)

    OdpovědětVymazat
  4. ...tak to je super:D taky si musím takovou udělat za 50 let:)

    OdpovědětVymazat
  5. Taky mám moc ráda tyhle fotky, plánuju, že až bude čas vyfotím kluky a sebe s manželem, rozstřihnu napůl a podíváme se, jak na tom jsme. Kdysi jsem knihu obsahující takové koláže držela v rukou v antikvariátu a doteď lituju, že jsem si ji nekoupila. Mě zajímá cokoliv z historie, nějak nemůžu pochopit, jak jsou lidi nepoučitelní...Hezký den Čára .)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to už se těším na výsledek experimentu s fotkami na tvém blogu.

      Vzpomínám kolikrát jsem držela v rukou něco úžasného a pak dlouho litovala, že nekoupila....naposledy hedvábný šátek Louis Vuitton v Římě na blešáku a nemohla jsem se rozhodnout. Když jsem se rozhodla bylo už pozdě a doteď, když si na to vzpomenu, tak toho lituju.

      Vymazat

Oblíbené příspěvky