úterý 5. června 2012

Kde skončil poslední svůdník?

     Mám tu jeden malý kvíz. Odkud jsem? Pocházím z města duchů, kde zemřel jeden z nejznámějších milovníků Evropy. Víte? No jasně že víte, je to snadné.
     Včera tomu bylo už 214 let co zemřel na zámku v Duchcově Giacomo Casanova. O Casanovi toho moc nevím, jen to že pocházel z Benátek, byl to diplomat a spisovatel a podle všeho měl velmi zajímavý a jedinečný život: Nicméně už ten fakt, že jeho vlastní jméno se stalo synonymem pro svůdníka a milovníka, mluví sám za sebe.
      V Duchcově na zámku působil Casanova jako knihovník od roku 1783 (bylo mu 58 let) do své smrti 4. června 1798. Prý to pro něj byla smutná doba. A to asi nejen proto, že bydlel v Duchcově, ale také proto, že tu prakticky působil jako služebník, daleko od domova a přátel, stárnoucí a nepochopený. Zde také Casanova sepsal své paměti.

    


































     Duchcov je podle mě díra světa a opravdu protřelého Itala lituji, že musel skončit zrovna tam. Já sama napřela veškeré své úsilí do toho, abych se odtamtud dostala. Pochopitelně že teď vidím situaci jinak, než ve svém teenagerském věku, tak že už Duchcovu dokážu přiznat i nějaká ta pozitiva.
Určitě mězi ně patří moc hezký zámek. V dávných dobách v něm byla expozice vývoje nábytku. Byly tu ty nejkrásnější kousky z různých období a stylů svezené z celé země. V rámci restitucí, byl ale později nábytek vrácen tam kam původně patřil a když jsem tu byla podruhé, nic už mě nenadchlo. Vlastně už jen vzpomínám na Casanovo křeslo, ke kterému se vázala obligátní legenda: který muž se na něj posadí, bude až do smrti milován ženami. Asi na tom něco bude, protože můj tehdejší přítel, se na něj odmítl posadit a já o něm také teď píšu už jen jako o bývalém příteli:-).

     Úmrtí páně Casanovi se každoročně připomíná Casanovskými slavnostmi. Dnes jsem byla ve svém rodišti navštívit rodiče a měso už bylo vyzdobeno. Slavnosti budou tento víkend a já neodolala a náměstí a zámek si vycvakla. Když teď na ty fotky koukám musím uznat.....docela pěkné město to je, hlavně teď když už jsem pryč:-)





































Zámek jsem stihla vyfotit jen zepředu. Pro obrázky ze zadu jsem musela trochu prohrabat internet:

14 komentářů:

  1. Podle obrázků vypadá Duchcov na pěkné město, koukám, že má přibližně stejně obyvatel jako náš Dobříš... Díky za malý výlet na místo, kde jsem nikdy nebyla. :) Tak budu doufat, že se do Tvého rodného města někdy podívám. :) Pěkný večer, Lenka.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jé Lenko to nedělej, opravdu tam krom toho zámku není nic moc.
      To už spíš stojí za návštěvu Osecký klášter....někdy ho zkusím vyfotit:)
      Díky za komentář.

      Vymazat
  2. Je to zajímavé, jaký má člověk často zvláštní vztah k městu, ve kterém vyrůstal. Já jsem na tom podobně, možná je to tím, že jsem se tam ale nenarodila, jen se přistěhovala, povyrostla, zvládla pubertu a odstěhovala. Duchcov z fotek vypadá opravdu lákavě, tedy alespoň zámek určitě. A to stoleté vzrušení kolem Casanovy mám ráda. Jen mi vrtá hlavou, co se asi ve městečku děje při těchto slavnostech? Není to jen samé svádění a neřest, že? To bych se o nich určitě doslechla už dávno :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, neřest myslím vládne Duchcovu celý rok, tak že slavnosti jsou hlavně o nějakém místním divadle, vystoupení žáčků z lidových a mateřských škol a taky k nám pochopitelně přijedou nějací ti umělci z Prahy:)))

      Vymazat
  3. Je to asi ostuda, ale v Duchcově jsem nikdy nebyla. Docela často jezdím do Teplic nebo dál do Německa a docela často říkám, že se v Duchcově chci stavit...Tak snad jednou... Casanova si to přece zaslouží :o)
    Hezký večer, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Skoro pokaždé, když přijedu do Duchcova, mám pocit jako bych se vrátila v čase o dvacet let.
      Jsem zvědavá na tvůj dojem, dej vědět až někdy Duchcov navštívíš.
      Díky za komentář a hezký večer.

      Vymazat
  4. Ahoj, já jsem ráda, že Duchcov konečně vidím aspoň virtuálně, jako studentka jsem měla kamarádku na dopisování z Duchcova. Už ani nevím, jak se jmenovala, jestli Verča nebo Lenka.. :D Ale pamatuju si, že to pro mě bylo skoro exotické město, na druhém konci republiky. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jé, Binno, svět je zkrátka malej:-)
      Docela by mě zajímalo, jak se dopisovací kamarádka jmenovala, třeba jí znám:-)

      Vymazat
  5. Já chci do Duchcova! Hned teď! Tyhle tvé virtuální výlety - to je moje závislost ;-). Jen mě tak napadlo, že občas musím vyrazit na nějaký skutečný výlet.
    Vivi

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jéje, no přijeď a stav se taky v Teplicích. Budu se těšit:)
      Díky za komentář.

      Vymazat
  6. Nádherné fotky, někdy se tam chci podívat.

    OdpovědětVymazat
  7. Velmi zajímavý příběh,pěkné čtení a fotografie. Též jsem v Duchcově nikdy nebyla, krásný zámek, a určitě místo, které navštívím a proč ne třeba toto léto. Děkuji za návštevu mého blogu, na tvůj se budu určitě ráda vracet :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za krásný komentář. Mě se taky tvá unavená vařečka zalíbila, jelikož ač unavená, přesto stále čilejší než ta má, která už se ztrácí pod nánosem pavučin.....:)

      Vymazat

Oblíbené příspěvky