sobota 21. února 2015
Stalo se.....
.....že už nejsem familie, ale sólistka. Už je to skoro tři čtvrtě roku. Život se zase pomalu vrací do "normálu", dá-li se to tak říci. Nicméně celou tu dobu jsem naštěstí neseděla doma a neplakala do polštáře, ale podnikala jsem výlety a spoustu plánů mám před sebou. Tak že život jde dál a blog třeba též, i když pod jiným jménem a s jinou náladou:-)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Oblíbené příspěvky
-
Nejsem chlubivá, ale dneska udělám vyjímku:). Pořídila jsem si pěknou kabelku a botičky. Každý kousek zvlášť a ejhle, ono to jde pěkně ...
-
Co nazývám tak (okázale a pompézně) klenotem Saska? No přece Drážďany. Máme to tam asi 40 minut poměrně příjemné jízdy. Poslední úsek ...
-
Už jsem se tu zmínila o tom, že září bylo velmi hektické a to i díky tomu, že jsem jela na tři dny do Paříže. Ano, uznávám, když se ...
-
Ne nevyrazím, už jsem tam byla. Název článku prosím přičtěte na vrub vysokým teplotám a přímému slunci, kterému jsem se svou proceláno...
-
Jsem na sladké. Ale není to jen libůstka, je to mánie. Když mě to popadne, tak prostě MUSÍM něco sladkého mít. Manžel to řeší tak, že n...
Držím palce, aby nálada pro Solistku byla vždy virtuozní;-)
OdpovědětVymazatVítej opět na blogu!!!
Děkuju moc Lezarts.
VymazatNo čo už, život je taký :-( Ani tá Indonézia sa už nekonala?
OdpovědětVymazatBohužel, nekonala. Letenky jsem koupili asi dva nebo tři týdny před tím než jsme se rozešli. Naštěstí, nevím co mě tenkrát osvítilo, jsem je nechala pojistit. Tak že jsme část peněz dostali zpět. Snad budou jiné cesty:-)
VymazatDržím palce
OdpovědětVymazat