sobota 21. února 2015
Stalo se.....
.....že už nejsem familie, ale sólistka. Už je to skoro tři čtvrtě roku. Život se zase pomalu vrací do "normálu", dá-li se to tak říci. Nicméně celou tu dobu jsem naštěstí neseděla doma a neplakala do polštáře, ale podnikala jsem výlety a spoustu plánů mám před sebou. Tak že život jde dál a blog třeba též, i když pod jiným jménem a s jinou náladou:-)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Oblíbené příspěvky
-
Ano, dneska je ten velký den, v který jsem před blablabla lety poprvé spatříla světlo světa. Již od mládí jsem tak nějak intuitivně nec...
-
.....že už nejsem familie, ale sólistka. Už je to skoro tři čtvrtě roku. Život se zase pomalu vrací do "normálu", dá-li se to tak ...
-
Co nazývám tak (okázale a pompézně) klenotem Saska? No přece Drážďany. Máme to tam asi 40 minut poměrně příjemné jízdy. Poslední úsek ...
-
Tenhle víkend se moc nepovedl. Nejen že krajské volby dopadly katastrofálně (tedy zvlášť v našem kraji), ale ještě na mě skočil nějaký ...
-
Co si představíte pod pojmem lehká letní večeře? Já přesně tohle: různé druhy salátů, okurka, paprika, rajčata, buffalo mozzarella, kuř...
Držím palce, aby nálada pro Solistku byla vždy virtuozní;-)
OdpovědětVymazatVítej opět na blogu!!!
Děkuju moc Lezarts.
VymazatNo čo už, život je taký :-( Ani tá Indonézia sa už nekonala?
OdpovědětVymazatBohužel, nekonala. Letenky jsem koupili asi dva nebo tři týdny před tím než jsme se rozešli. Naštěstí, nevím co mě tenkrát osvítilo, jsem je nechala pojistit. Tak že jsme část peněz dostali zpět. Snad budou jiné cesty:-)
VymazatDržím palce
OdpovědětVymazat