V neděli jsme v rámci výletu do Prahy, zašli na oběd do restaurace Nostress Cafe Restaurant. Naprosto mě zde uchvátil dezert, ale pochopitelně mu předcházely i jiné pokrmy.
Jako předkrm jsme si dali polévku z dýně se šafránem a smaženými mořskými řasami. Byla skutečně vydatná a krásné žlutooranžová, zároveň ale chuťově trochu fádní a nevýrazná.
Manžel si pak dal pečné jehněčí ve vlastní šťávě s medem, polentou a zeleninou a to byla opravdu lahůdka. Maso bylo křehké, výborně ochucené, prostě slast na vidličce (i když v rámci objektivity musím podotknout, že kotletka přecijen potřebovala ještě pár minut v troubě, kolínko se ovšem rozplývalo na jazyku). Já měla grilovaného lososa s ragů se zeleninou a slávkami. Jídlo bylo výrazně cítit rybinou (popravdě, víc než mi bylo milé) a také jsem nečekala že omáčka bude až tak vodová. Nějak jsem nevěděla co s tou spoustou vody na dně talíře dělat. Na druhou stranu musím říct že chuťově bylo jídlo také výborné a překvapivě velmi vydatné.
No a pak přišel zlatý hřeb, tedy dezerty. Já měla již zmíněný dezert Pavlova s mangem a krémem z bílé čokolády, navíc přelitý šťávou z mučenky. Manžel měl belgický dezert Voltaire se sedmdesátiprocentní čokoládovou pěnou. Oba byly výborné, ale ten můj byl navíc ještě božský:-)
Suma sumárum, jídlo bylo výtečné, ale vzhledem k poměrně vysoké ceně, doporučuji zajít si do restaurace ve všední den, kdy nabízejí v době oběda, až do 16 h výhodné dvou, nebo tříchodové menu za slušnou cenu. Ovšem zajít si sem na kávu a dezert, to považuji přímo za povinnost:-)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Oblíbené příspěvky
-
Jsem na sladké. Ale není to jen libůstka, je to mánie. Když mě to popadne, tak prostě MUSÍM něco sladkého mít. Manžel to řeší tak, že n...
-
Golfomilci se pochopitelně berou na golfovém hřišti. Svatba, na kterou jsme s manželem byli pozvaní, se konala na krásném hřišti v Čela...
-
Ravenna je město v oblasti Emilia Romagna, které je známé tím, že v něm zemřel Dante, poté co byl vyhnán z Florencie (je zde pochován) ...
-
I my jsme si v Mexiku zažili své horké chvilky...ano, bylo jich několik. Začalo to hned po příjezdu. Věděli jsme, že ne všude se domlu...
-
Jelikož krom toho, že rádi cestujeme, taky moc rádi jíme, chtěli jsme zavzpomínat na to nejchutnější, co nás na našich cestách potkalo....
Jejej, a já tu mám před odjezdem na prodloužený víkend špajzku jak u snědeného krámu.
OdpovědětVymazatMimochodem díky za tip, při nějaké dohledné návštěvě Prahy ho otestuju;)
Ehm...jehneci, losos a slavky...to bych mohla jist porad...Kolik ze je hodin? Ano, cas obeda si blizi..:))P.
OdpovědětVymazatTak, jak si čtu, mohli by jste napsat gastronomického průvodce, českých restaurací!(ale i z vašich cest)Netuším, že by to tu někdo zmapoval, jako např ve Fr. Člověku by to ušetřilo často, čas i peníze:-D
OdpovědětVymazatHmmm, parádní! Po výstavě Tak pravil LaChapelle v Rudolfinu muselo hodně vyhládnout. Nemohli jste si vybrat lepší místo, kde se nabaštit. Půjdu ve Vašich šlépějích ;-)
OdpovědětVymazatVypadá to skvěle, i když tolik rybiny naráz bych asi "nedala". Zato dezertíky, mňami.
OdpovědětVymazatDíky všem za komentáře....ani se na ty fotky nemůžu podívat, hned se mi začnou sbíhat sliny:)
OdpovědětVymazat