Trocha nedělního surrealismu

     O tom, že pojedeme do Prahy, jsem ještě včera nevěděla. Až večer přišel manžel s tím, že tam potřebuje odvézt auto a tudíž ho musí někdo hodit jiným autem zpět, což je vlastně nepodstatné. Zkrátka když už jsem musela jet do Prahy, nechtěla jsem, aby ta cesta byla zbytečná, tak že bylo potřeba něco zábavného vymyslet:-)
     Měla jsem už od vernisáže políčeno na výstavu Jiný vzduch, která mapuje posledních dvacet let českého surrealismu. Už od puberty jsem milovala nejen surrealismus, ale i dadaismus, nakonec kdo by neobdivoval Dalího, Toyaen, Muziku, nebo Štýrského. Takoví velikáni sice na výstavě k vidění nebyli, ale i tak byla obsáhlá výstava opravdu zajímavá. Nemám sice ráda takové ty "rádobyumělecké koláže" s výstřižkami s pornočasopisů, ale těch tam naštěstí moc nebylo:-) Co tam ale bylo, to byly dokonalé malby Leonidase Kryvošeje, zajímavé kresby Přemysla Martince, dokonale řemeslně zpracované objekty Jana Švankmajera a obrazy Václava Švankmajera a mnoho dalších. Nakonec běžte se na výstavu podívat sami, myslím, že pokud máte tento umělecký směr rádi, nebudete zklamaní. Navíc se výstava koná v prostorách Staroměstské radnice. Nejen v prvním patře odkud (předpokládám) byli vyhozeni místodržící Slavata a Martinic, ale také ve sklepeních. Jsou to nádherné prostory s původně pomalovanými stropními trámy a klenutými kamenými sklepy.  My byli v těchto prostorách poprve a moc se nám tam líbílo. 

Leonidas Kryvošej - Závěrečná, zroj: ceskapozice.cz

Václav Švankmajer - Pornohrob, zdroj: vaclavsvankmajer.jex.cz

 

Jan Švankmajer - Falešná želva, zdroj: novinky.cz

     Po výstavě jsme samozřejmě nevynechali Orloj, ale hlavně jsme si cestou na oběd prohlédli dva krásné kostely. Nejdřív, kousek od Staroměstského náměstí, barokní kostel Sv. Mikuláše a potom nádherný novorománský kostel Svatého Cyrila a Metoděje v Karlíně.  Kostel, přesto že byl před deseti lety postižený ničivou povodní, je krásně zrekonstruovaný a skutečně velkolepý. Ale fakt, že v tak rozsáhlém kostele v neděli po poledni nebylo ani živáčka, byl skoro tísnivý.
     Poobědvali jsme ve vegetariánské restauraci Mlsná Kavka, a mě překvapilo, jak moc se člověk může přejíst z vegetariánského jídla....ale o tom zas někdy jindy.