Tenhle víkend u nás v Teplicích probíhalo 858. zahájení lázeňské sezony. Taková veselá víkendová taškařice, kdy je město plné stánků s pivem a předraženými tučnými pochutinami a proud lidí vás samovolně unáší od jednoho občerstvení ke druhému, po zhruba pěti scénách roztroušených v lázeňské části města.
Jako mladá rebelka jsem touto zábavou rozhodně neopovrhovala, naopak popít v rytmu muziky, bez nutnosti platit vstupné a řešit nocleh mi přišlo jako výborná alternativa k letním festivalům. Ale buď se úroveň této slavnosti natolik snížila, nebo se můj vkus natolik změnil, že se většinou snažím najít jinou aktivitu, než účast na zahájení lázeňské sezony.
Letos se mi to podařilo doslova náhodou. Manžel si v sobotu ráno vzpomněl, že má schůzku v Praze a přemluvil mě, ať jedu s ním. Já tedy rychle zapátrala na netu, abych zjistila, čím se v Praze můžeme zabavit. A hele, tenhle víkend se na hradě koná Prague Food Festival.
Už jsme se na něj chystali několikrát, ale nikdy to nevyšlo, tak že letos konečně. Hezky jsme se prošli po Královské zahradě, ale hlavně jsem se naprosto úžasně nadlábli.
Motto festivalu "Mysli globálně, papej lokálně" mi tak trochu nedává smysl, jelikož nechápu, co je lokálního na krevetách, papáje, asijské kuchyni, ananasu a dalších exotických dobrůtkách. Manžel mi vysvětlil, že tím organizátor chtěl říci: papej lokálně z globálních surovin. I tak mě pointa trochu míjí.To ale nic nemění na tom, že jsme si opravdu pochutnali. Hlavně ty úžasné domácí makronky z Radisson Blue Alcronu. U mě to ale na celé čáře vyhrálo menu v Rickshaw. Jako předkrm byly v tempuře smažné tuňákové sushi rolky s úžasným salátkem z mořských řas, dále obrovská grilovaná královská kreveta a jako dezer naprosto skvělý sorbet aloe vera.
U manžela to vyhrál grilovaný hovězí krk ze stánku Le grill & Garden @ Kempinski a jejich obrovský krupicový koláč s mákem a vanilkovým krémem. Výborný byl i pomalu pečený králík s kukuřičnou polentou z Bellevue. Dezerty měli úžasné všude, ochutnala jsem například cappuccino Créme brulée, ale bohužel už nevím z kterého stánku.
Zklamáním pro nás byl naopak stánek z Café Amadine. Jejich lotrinský slaninový koláč, ani francouzská palačinka se zkrátka nepovedly. Burgunské hovězí ragu nebyl přímo průšvih, ale manžel ho umí líp:-)
Pak už jsme měli natolik plná bříška, že nezbývalo, než se vydat na cestu na sever.
Cestou domů jsem ale neodolala a vyfotila si tyhle naše krásné kopečky.
Je to tedy docela sebetrýznění koukat se na ty úžasné dobroty, ale moc děkuji, že si mě vzala sebou.
OdpovědětVymazatPřeji hezký večer a moc zdravím, Helena
Máš naprostou pravdu Helenko....zpětně si ty dobroty prohlížet a přikusovat k tomu chleba se sýrem je pro mě téměř masochistická záležitost:-))))
VymazatDíky za komentář.
Teda jo, už jsem si říkala, co se to s vámi stalo. :) Koukám, že se výlet povedl, dobroty vypadají úchvatně, mňam! :)
OdpovědětVymazatNějak na nás padla jarní únava, tak jsme se trochu flákali. Ale snad už je to za námi...i když flákání není nikdy dost:)
VymazatVýlet byl fajn, ale nějak ty dobroty lezou do peněz:)
Už nás nikdy, milá Radko, nesmíš zanedbávat. Slibuješ? ;-))
OdpovědětVymazatMám radost, že si zas budu prostřednictvím tvýho blogu dělat spoustu výletů ;-).
Vivi
....tak domluveno, já tě vezmu na výlet a ty mě vezmeš do země za zrcadlem (popř do říše dívů)....už se těším:)
VymazatTak to byla opravdu nutná pauza, aby jsi mohla zvládnout tak náročný výlet:-) Moc pěkné foto, až jsem dostala nějak hlad:-D. Jenom k snídani si nic z té nabídky neuvařím:-(
OdpovědětVymazatMilá Lezarts. Teď se dívám na ty fotky a říkám si: ještě jsem měla ochutnat tamty těstoviny, a škoda že jsem nezkusila ten zákusek atd, atd. Někdy si říkám, že je lepší mě šatit, než živit...a ani to není moc snadný:)
VymazatDíky za komentář.