pondělí 19. března 2012

Naše oblíbená místa - Komáří vížka

     Právě jsem se vrátila ze služební cesty a jelikož je dnes opravdu výstavní počasí a je vidět hodně daleko, tak byl náš dnešní příjezd ještě příjemnější než jindy. Cestu po dálnici z Prahy se nám totiž vždycky před Lovosicemi otevře úžasný pohled na ty naše kopečky a člověk si uvědomi: Jsem doma!:) I když já jsem holka couravá, tak že pro mě jsou ty příjezdy spíše depresivní: Tak a jsem už zase doma!:)
Každopádně dnešní příjezd ze služební cesty a pohled na kopečky mi připomněl jedno mé oblíbené místo.
      Občas v létě po práci, když nemáme čas jet už někam dál, ale přesto máme chuť na nějaké malé letní dobrodružství, zajedeme kousek od nás, do Bohosudova, a odtud se sedačkovou lanovkou necháme vytáhnout na 807 metrů vysokou hůrku zvanou Komáří vížka, abychom si mohli dopřát "jeden z nejkrásnějších výhledů v Krušných horách" (cituji propagační letáček). Ale už samotná cesta lanovkou nahoru je příjemným zážitkem. Lanovka je dlouha asi 2348 m a díky tomu je to nejdelší lanovka u nás, zároveň je to ale také druhá nejstarší lanovka v Česku (v provozu od roku 1952). Nahoře pak, když se dostatečně pokocháme pohledem (tedy když zrovna není údolí pod pokličkou smogu, což je bohužel často), si dáme nějakou dobrotu ve stejnojmenné restauraci Komáří vížka. Před tím, než se vypravíme na cestu dolů, tak si na terase vychutnáme kávu, to mám moc ráda.



 
      Je tu velmi populární nechat se i s kolem vyvézt nahoru lanovkou a dolů to sjet. Já bych si na to ale netroufla, tak že my to dáme po vlastních. Pokaždé a naprosto pravidelně sejdeme z cesty, jelikož po žluté je to moc daleko a manžel zná zkratku, a pokaždé se tak trochu ztratíme. Pochopitelně že nakonec dorazíme na parkoviště k autu, jelikož orientovat se tu je snadné, vzhledem k tomu že stačí prostě jít z kopce. Ale jinak se vykračuje po vyšlapané cestě a jinak ze strmého kopce lesem, když se už stmívá. No zdá se, že klopýtat v polotmě přes kmeny stromů je taková naše tradice. Tak že si po cestě ještě zakousnem pár ostružin a zas někdy příště. Většinou nám to jednou za rok stačí:-)



4 komentáře:

  1. Krásný výhled,jaké umělecké dílo paní přírody. I ty lyže mě berou, jako umělecké dílo člověčí.Název dosti originální, má nějaké vysvětlení?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tedy Lezarts, teď jsi mě dostala:)...znám to tu už od dětství, tak že mi ten název už přijde takový normální a nikdy jsem se nad ním nepozastavila. Teď jsem si to rychle vygooglila a našla jsem pouze toto: "Komáří je hůrka, asi tu v minulosti bylo dost komárů a protože stavba na vrchu má věžičku, je to Komáří vížka.“ Tak že žádná romantika, ale jen komáři. Ale když už jsme u těch originálních názvů, krátce jsem žila v obci s názvem Vrahožily:)))

      Vymazat
  2. K vám na sever jezdíme tu a tam pracovně, tvoje nádherné fotky mě navnadily, abychom se někdy trochu zdrželi.
    Přeju pěkný večer a zdravím, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju, jsou tu určitě místa která stojí za návštěvu:-)
      Taky přeju pěkný večer.

      Vymazat

Oblíbené příspěvky