Všechny bašty světa

     Jelikož krom toho, že rádi cestujeme, taky moc rádi jíme, chtěli jsme zavzpomínat na to nejchutnější, co nás na našich cestách potkalo.

řeznický krámek v Dominikánské republice

     Já osobně mám největší slabost pro kreolskou kuchyni, kterou jsme měli možnost poznat především v Dominikánské republice. Plantainy (tedy zeleninové banány) jsem znala už dřív a někdy je doma jako přílohu dělávám, ale v Santo Domingu je dělají s čokoládovou omáčkou a polévají s ní francouzské tousty. To byly ty nejlepší snídaně, kterých jsem se prostě nemohla nabažit (zvláště doplněné šťavnatými exotickými plody). Taky jsem tu ochutnala ten nejlepší cheese cake s papájovým přelivem (to je asi to vůbec nejlepší, co jsem kdy v životě jedla. Manžel říkal, že když jsem pozřela první sousto, úplně se mi změnily rysy v obličeji a asi jsem prožívala jakousi formu gastronomického orgasmu).
     Další božské zákusky pak byly: Sacher dort v hotelu Sacher ve Vídni, mexická verze baklavy Cafe Emir (spodek jako cheese cake, vršek jako baklava - mňam kombinace) a chilli zmrzlina s karamelem z palmového cukru v Phnompenhu. Určitě stojí za zmínku také báječná čokoláda v Oaxace (tu jsem na blogu už zmínila) a dezert, který jsme jedli v Mexiku (název se nám už vykouřil, myslíme že Marasqua....těsto jako na hořické trubičky, jen měkčí. Plněné tvarohovým sýrem Philadelphia a karamelem).
     Nejlepší plody moře jsme ochutnali v Kepu a v Sihanoukville v Kambodži. Velký talíř, plný tu krabů, jindy garnátů a chobotničky dělané na malém ohýnku na pláži... to prostě nemělo chybu. Asijské jídlo, konkrétně thajské, je zase největší slabostí mého manžela. Každé jídlo bylo vlastně taková malá slavnost.....tedy krom polévky Suki - tu nejezte je- li vám život milý. Ovšem ještě větším zklamáním pro nás bylo Pozole, tradiční mexická polévka, která podle nás chutnala jako voda ze dřezu plného špinavého nádobí (a to jsme tomuto pokrmu dali šanci hned dvakrát).

Chobotnice v Sihanoukville

ústříce červstvě vytažené z moře za cenu 10 ks za 25 centů:)

takto se suší malé krevetky na slunci, pak se z nich dělá krevetová pasta

pouliční prodavačka bašty v Bangkoku

Když budete jednou v Madridu, určitě si zajděte na večeři do této restaurace. Naprosto báječné tříchodové menu s láhví vína za 10 EUR....každý večer plno, spokojenost zaručena:)

Tomu se říká ve Španělsku a v Itálii "malá svačinka"

Když na Islandu do cukrárny, tak stylově

     V  Pařízi nás dostali ohromné saláty se vším možným a v Římě jsem neochutnali jediné jídlo, které by nebylo dokonalé. Manžel si liboval především při konzumování osobucca a já zase saltimbocy, oba jsem se oblizovali nad báječnou zmrzlinou plnou pistácií. Nejlepší pizzu jsem ochutnala v USA v řetězci Papa Gino´s.  Ve Španělsku nás zase dostala skvělá Iberijská šunka a mandlové cukrovinky.
V Indii bylo výborné všechno, ale jen první tři dny, pak mě dostala jakási forma "faraonovy pomsty" a do konce pobytu jsem se jí už nezbavila. Domů jsem se vrátila tak o pět kilo lehčí. I to se někdy stává.
     Jiný kraj, jiný mrav a hlavně jiná kuchyně. Není nic lepšího než jezdit, užívat si, poznávat.....a OCHUTNÁVAT svět:)